Dětské dluhy
Dětské dluhy jsou problémem, o kterém se hovoří v poslední době čím dál více. Můžeme si jej ukázat na dvou skutečných příbězích, které se dětem, respektive dospívajícím, skutečně staly.
V prvním ukázkovém případě jde o paní, které je dnes dvacet dva let. Obec, ve které bydlí, po ní nyní vymáhá dlužnou částku. Tehdy ve svých jedenácti letech nezaplatila částku za odvoz odpadu (v řádu stokorun). Letos paní zjistila až na výplatní pásce, že obec dovedla tuto částku k exekuci a je na ní pomocí srážek ze mzdy vymáháno celkem 10 tisíc korun. Z jedné malé částky se zde staly dokonce dvě exekuce naráz. Ačkoli existují v této oblasti nálezy Ústavního soudu a metodika Ministerstva financí, obce tyto poměrně malé částky vymáhají prostřednictví exekucí i nadále.
Dlužníci většinou pochází ze sociálně slabých rodin. Za služby jako je odvoz odpadu dluží jejich rodiče nebo dokonce jejich sourozenci. Jen tato menší obec, ze které tato paní pochází, eviduje na 100 podobných případů. Problém mohl být zapříčiněn v tomto konkrétním případě také tím, že se rodina ženy často stěhovala. A pokud se její rodiče zapomněli v obci odhlásit, dluh za odpady zůstal.
Pokud je poplatek ze strany města vyměřen neoprávněně, nezbývá než se bránit právní cestou. Pro dlužníky je dobrou zprávou, že existuje mnoho případů dětských dlužníků, kteří spor dotáhli až k Ústavnímu soudu. Spor vyhráli. To znamená, že se do jisté míry vytvořil určitý precedent pro ostatní soudy a hlavně obce, které by měly nález Ústavního soudu respektovat. Konkrétně tehdy soud konstatoval, že obec ukládala povinnost protiprávně, byl zde rozpor s Listinou základních práv a svobod. Soud řekl, že vstupovat čerstvě do dospělosti s dluhem je často pro tuto osobu likvidační.
Druhý případ se týká dětí, které v osmnácti letech zjistí, že se z nich jakoby „ze dne na den“ stali dlužníci. Proces exekucí a zadlužení je samozřejmě složitější. Problém je však v tom, že tito „dětští dlužníci“ o svých dluzích vůbec jako děti nevědí. Dozví se o nich buď s příchodem osmnáctého roku, případně až z vypsané exekuce na tento dluh. Tehdy ale bývá na jednoduché řešení pozdě.
Nejhůře je na tom podle statistik v České republice Plzeňský kraj. Děti v tomto kraji dluží kromě poplatků za odpad také například za ošetřovné. Jen Fakultní nemocnice v Plzni eviduje na 250 dlužníků. Pomocí exekučního řízení tak vymáhají pohledávky ve výši přibližně 980 tisíc korun.
Podle Exekutorské komory jsou v současné době v České republice přibližně tři tisíce dětských dlužníků. Mnoha dospělým dlužníkům, odhadem to mohou být desítky tisíc lidí, vznikly dluhy v době, kdy byli nezletilí. Nemohli toho tehdy příliš s dluhem dělat. Podle organizací zabývající se touto problematikou ale může být ve skutečnosti takových dlužníků mnohem více.
Na těchto příkladech vidíme, že problém může nastat mimo jiné kvůli nedostatečné komunikaci mezi věřitelem a dlužníkem. Úskalí bývá také postup věřitele. V případě obcí (dluhy za odpady) jde o částku v řádu stovek, maximálně nižších tisíců korun. Tato suma se ale později násobně zvýší zejména kvůli nákladům na exekuční řízení, mezi které patří hotové výdaje a odměna exekutorovi.
O možné změně zákona nyní hovoří ministerstvo spravedlnosti. Přišlo s návrhem na změnu občanského zákoníku a občanského soudního řádu. Nyní je tento dokument v Poslanecké sněmovně, kde bude procházet příslušným čtením. Ministerstvo k návrhu dodává, že za vlastní dluhy nemohou samotné děti, kterým tak dluh nelze spravedlivě přisuzovat. Za skutečného původce označuje zákonné zástupce. Ti mají na své (nebo svěřené) děti dohlížet, včetně případných dluhů. Aby nebylo nijak sníženo právo věřitele na tento dluh, novela počítá se zavedením ručení zákonného zástupce za dluhy, které by převýšily vlastní jmění nezletilého. Jde zde o případy, kdy dluh vzniká jako důsledek právního jednání, ke kterému dostal nezletilý souhlas od svého zákonného zástupce. Případně o jednání, které učinil tento zástupce za samotné dítě. Bude se to týkat také dluhů z nájmu bytu. Může jít například o případ, kdy umře zákonný zástupce (nejčastěji rodič dítěte), který žil s dítětem ve společné domácnosti.
Škodu způsobenou dítětem mladším 13 let má podle návrhu hradit ta osoba, která nad tímto dítětem zanedbala patřičný dohled. Bude se tak jednat typicky o zákonného zástupce dítěte (nejčastěji tedy opět rodiče). V návrhu jsou ale obsaženy dvě výjimky. Dítě bude samo za sebe zodpovědné, pokud způsobí škodu skutkem, který má povahu úmyslného trestného činu. Dále jde o situaci, kdy má splácení dluhu dítěti dovolí jeho majetkové poměry, například pakliže má dítě veliký majetek, který zdědilo nebo třeba vydělalo. Novela si klade za cíl znemožnit vydání platebního rozkazu proti nezletilým, rozsudku pro zmeškání a rozsudku pro uznání. Tyto instituty jsou oproti běžnému soudnímu řízení zkrácené a zjednodušené. Dítě, které by se ve složitém světě právních ustanovení příliš nevyznalo, by se mohlo poměrně snadno dostat do dluhové pasti, kterou jsme popsali výše. Návrh na změnu zákona počítá také s povinností posílat obsílky, tedy řádně informovat o dluhu, také nezletilé, kteří jsou starší 15 let. Doposud dostávali obsílky pouze jejich zákonní zástupci. Problém tak mohl nastat, pokud tito zástupci své děti dostatečně neinformovali například v případě odděleného bydlení dětí a rodičů. Pokud návrh projde Poslaneckou sněmovnou, pak by podle ministerstva mohla tato novela nabýt účinnosti již na začátku příštího roku.
