Schválení novely exekučního řádu Poslaneckou sněmovnou

Bezvýsledné exekuce, tedy takové, které se vlečou několik let bez zdárného výsledku, možná budou již zanedlouho minulostí. Do jisté míry by také mohlo dojít k omezení mobiliárních exekucí, tedy k zabavování movitých věcí dlužníka. Poslanecká sněmovna schválila v dubnu 2021 novelu exekučního řádu. Sněmovna však odmítla návrhy novely, které počítaly se zavedením místní, krajské příslušnosti exekutorů. K předloze se dále dostal Senát, jehož reakci blíže rozebereme v samostatném článku. 

Lhůta pro dokončení exekuce

Reakce na výslednou podobu jsou tak různorodé. Z některých stran se ozývá názor, že změn řádu bylo nakonec schváleno méně. Novela by měla po úplném schválení zavést šestiletou lhůtu, kterou má příslušný exekutor na to dotáhnout exekuci do úspěšného konce. Pokud se to nepodaří, bude muset takovou bezvýslednou exekuce zastavit. Věřitel by mohl tento konec odvrátit, pokud by zaplatil zálohu na náklady řízení exekuce. Tím by věřitel „prodloužil“ lhůtu až na 12 let. Tato doba by byla maximální možná pro trvání exekuce. Původně byla navrhována dvojice lhůt 3 a 12 let.

Mobiliární exekuce a soustředění exekucí

Jak již naznačil úvod tohoto článku, poslanci schválili také omezení mobiliárních exekucí, které se týká jednak dluhů z dětství a jednak důchodců a tělesné postižených osob. Pokud bude dlužník chtít, může odvrátit prodej movitých věcí tím, že bude platit 1500 Kč dobrovolně ze svého příjmu, a to nad rámec současných zákonných srážek. Neprošel naopak návrh na zavedení tzv. soustředění exekucí, které míří na jednu osobu. Jediný dlužník by podle návrhu „koncentroval“ více svých (často malých) vymáhaných částek do jedné exekuce pouze k jednomu exekutorskému úřadu.

Volba exekutora a teritorialita

Novela zákona (jeden z jejích návrhů) byla původně myšlena tak, že by byla zavedena úplná teritorialita exekutorů, jejímž základem je místní příslušnost podle krajů a u vybraných typů dluhu by šlo o částečnou místní příslušnost. V současné době je na rozhodnutí věřitele, jakého exekutora zvolí, tedy teritorialita podle původního návrhu nefunguje dnes v České republice ani částečně.

Názory na zavedení teritoriality se značně liší. Podle dostupných informací mají sami exekutoři, jejichž profese se tato změna významně týká, na věc různé názory. Teritorialitu již dlouhou dobu podporuje samotná Exekutorská komora, jejímiž členy jsou exekutoři v České republice. Podle názoru Komory může změna přispět ke stabilitě při vymáhání práva. Část samotných exekutorů však nesouhlasí.

Další změny

Co se týče dluhů z minulosti a jejich zastavení, schválený návrh nastavuje následující podmínky. Dlužník, vůči němuž má pohledávku stát, by “pouze” splatil jistinu dluhu a zaplatil 750 Kč, což je paušální částka představující náklady.

Další změnou je zastavování dlouhodobých, bezvýsledných exekucí, jejichž jistina činí maximálně 1500 Kč. Věřitelé nepřijdou zkrátka, stát jim zbylou část pohledávky uvolní jako daňovou úlevu. Exekutorům stát proplatí část nákladů, které byly spojeny s procesem vymáhání dluhu.

Jedna z navržených částí novely byla vypuštěna. Šlo o “koncentraci” exekucí pouze u jednoho exekutora a to u toho, který zahájil první z “balíku” všech jednotlivých exekucí daného dlužníka. Změna měla snížit náklady na všechna řízení, ale neprošla.

V neposlední řadě jsou zde menší změny, jako je povinnost exekutora nahrávat všechny hovory, které se týkají jím vyřizovaných exekučních řízení. Tato nová povinnost má zlepšit transparentnost celého procesu vymáhání dluhů. Novela obsahuje také nový zákaz zabavení peněz, které dlužník získá ve formě příplatku (příspěvku) ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního odboje. Půjde zejména o starší dlužníky, kteří se například podíleli na protikomunistickém odboji před rokem 1989.