Exekuční dražba

V této sérii článků se zaměříme na exekuční dražby. Jde o důležitou součást exekučního procesu. Co je dražba? Jde o prodej věci (souboru věcí), kdy v daný den (čas) se na daném místě (případně dnes již často online) se nabízí tato věc neurčitému počtu zájemců. Věc nebo soubor věcí se prodají zájemci s nejvyšší nabídnutou částkou. Z vytěžené částky za tuto dražbu se pak uhradí věřitelova pohledávka (nebo alespoň její část). V případě více věřitelů se zisk rozdělí. Draženým předmětem mohou být jednak věci movité (například auto nebo nářadí) a jednak věci nemovité (pozemek nebo dům). Vlastnické právo k vydražené věci přechází na vydražitele, který nabídl nejvyšší cenu za draženou věc.

Podívejme se nyní na zákony, ve kterých je dražba upravena. Nejrozsáhlejší jsou ustanovení občanského soudního řádu. Tam jsou obecně zakotvena pravidla pro civilní řízení. Co se týče movitých věcí, jde o paragrafy 321 až 334. Pro prodej nemovitosti a pro zástavy se použijí ustanovení paragrafů 335 až 338. Podpůrně se použije exekuční řád, jeho paragrafy 66, 69 až 71 a používá se rovněž vyhláška č. 418/2001 Sb., jde o vyhlášku Ministerstva spravedlnosti o postupech při výkonu exekuční a další činnosti.

Nyní si řekneme, co lze v exekuční dražbě dražit? Vydraženy mohou být sepsané, zajištěné movité věci dlužníka. Výjimkou jsou zákonem vyloučené věci. Tyto věci může z dražby vyloučit také soudní rozhodnutí. Typicky půjde o dlužníkovo oblečení, obvyklé vybavení domácnosti, kam spadají kromě nádobí také základní domácí spotřebiče jako je pračka nebo lednice. Pochopitelně nelze dražit zdravotnické potřeby a věci, které má dlužník ze zdravotních důvodů. Totéž platí také o zvířata bez hospodářského užitku, jako jsou domácí mazlíčci, a cenností osobní povahy. Tam bude nejčastěji patřit snubní prsten.

V neposlední řadě je vyloučena dlužníkova hotovost, hotové peníze až do částky dvojnásobku životního minima. Toto minimum tvoří pro jednotlivce, aktuálně k 1. 4. 2020 částku 3 860 Kč, tedy nezabavitelných je 7 720 Kč.

V případě, že je dlužník podnikatel, pak do dražby nemohou spadnout také věci, které potřebuje k výkonu vlastní podnikatelské činnosti. Toto ale neplatí, pokud vázne na těchto jeho věcech zástavní právo pro vymáhanou pohledávku.

Další neméně důležitou kategorií dražených věcí jsou nemovitosti. Mezi nemovité věci patří pozemky, stavby spojené se zemí pevným základem jako domy a jiné budovy. Často spadají do dražby samostatné byty i nebytové prostory. Podmínkou dražby není zápis do katastru nemovitostí. Dražit lze i stavby nezapsané. V takovém případě může jít o zahradní domky nebo jednotlivé dílčí stavby na pozemku, které dosud nejsou dostaveny, ale mají pro dražbu určitou hodnotu.

Podívejme se na právní úpravu účastníků dražby. Zájemce o koupi musí v některých případech složit dražební jistotu. To je finanční částka, jejíž výši stanovuje soudní exekutor. Pro dražbu movitých věcí platí, že jistina se musí složit, pokud hodnota věcí převyšuje částku 45 000 eur, respektive její ekvivalent, který v současné době činí asi 1 200 000 Kč. Mnoho aukcí se tak obejde bez nutnosti dražební jistotu skládat. Pokud jde o nemovitosti, pak tato částka odpovídá výši tří čtvrtin nejnižšího podání na dražbě.

Účastník dražby nemusí být povinně osobně na akci přítomen. Možné a relativně časté je zastoupení účastníka, který si stanoví svého zástupce (fyzickou osobu), kterou pověří dražením věcí. Potřeba je k tomu ověřená plná moc, kterou se osoba zmocní a na dražbě také prokáže. Pokud chce dražit právnická osoba nebo třeba stát, musí být stanovena fyzická osoba, která je oprávněna takto jednat. Může jít o zástupce s plnou mocí.

Samotná dražba je veřejné. Přijít může kdokoli. Z dražby jsou ale některé osoby ze zákona vyloučeny. Dražitelem nesmí být sám dlužník (označovaný také jako povinný). Této osoby je totiž původně věc, která je předmětem dražby. Nedávalo by tedy smysl, kdyby si ji sám vydražil, navíc většinou za nižší cenu. Ze stejného důvodu nesmí dražit ani manžel nebo manželka dlužníka. Dražit nemůže ani soudní exekutor nebo zaměstnanec tohoto exekutora, dále soudce, zaměstnanec soudů. U těchto osob by šlo o střet zájmů – profesního a osobního.

Vyloučeny jsou v neposlední řadě také osoby, kterým brání v získání, nabytí majetku jiný předpis (většinou půjde o zákon). Nejčastěji půjde o osoby omezené na svéprávnosti podle občanského zákoníku. Nabývání majetku pro ně obstará příslušná určená osoba – obvykle opatrovník. Dražitelem nesmí být ani takzvaný obmeškaný vydražitel. Je to osoba, která i přes výzvu nedoplatila z dražby nemovité věci své nejvyšší podání (příhoz na dané dražbě).

Chcete se o exekučních dražbách dozvědět více? Čtěte
Exekuční dražby – část II.
Exekuční dražby – část III.