Exekutoři a státní dohled nad jejich činností
Dohled nad exekutory v zásadě provádí dva subjekty. Je to jednak Exekutorská komora České republiky a také Ministerstvo spravedlnosti, které společně s okresními soudy provádí státní dohled. Rolí Exekutorské komory se zabývá již tento článek. V tomto se zaměříme na druhý zmíněný subjekt. Soudní exekutoři jsou soukromoprávními subjekty, kterým je ze zákona svěřeno mnoho pravomocí. Tou nejpodstatnější a nejobecnější je možnost oficiálně vymáhat pravomocná rozhodnutí soudu, která nebyla dlužníky dobrovolně splněna.
Dohled nad exekutory
Pravomoci jednotlivých exekutorských úřadů musí být přezkoumatelné. Vše vychází ze zákona č. 120/2001 Sb. neboli z exekučního řádu. Dohledu se týká § 7. Konkrétně v prvním odstavci toho paragrafu je přímo určeno následující: „Státní dohled nad exekuční činností, nad činností exekutora (…) vykonává Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo provádí státní dohled i na základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob.“
„Státní dozor“ je dozor vycházející ze státní moci. Na jedné pomyslné straně najdeme dohled profesní komory (Exekutorské komory), která není státním orgánem, ale jde o samosprávní nebo také stavovskou organizaci. Tento rozdíl je patrný spíše v teorii. Prakticky může jednak stát (zastoupený Ministerstvem spravedlnosti) a jednak Komora na exekutory dohlížet. A oba subjekty by měly být stejně důsledné a kontrola by měla mít stejný účinek u obou.
Dále podle § 7 odst. 2 exekučního řádu platí následující: „Ministerstvo (spravedlnosti) při výkonu státního dohledu prověřuje zákonnost postupu soudního exekutora, dodržování kancelářského řádu a plynulost a délku exekučního řízení.“
Zákonnost postupu exekutora, kancelářský řád
Soudní exekutor je subjekt soukromého práva. Může postupovat o něco volněji než státní úředníci a státní zaměstnanci. Stále se ale musí při veškerých svých krocích držet litery zákona. A to je právě tato „zákonnost postupu“. Například nesmí soudní exekutor zabavit při výkonu exekuce osobní věci. Patří k nim mimo jiné i snubní prsten dlužníka. Pokud by jej exekutorský úřad přesto zabavil, jde o nezákonný postup.
Soudní exekutor se musí řídit kancelářským řádem. Jde o takzvaný stavovský předpis, tedy takový předpis, který vydává Exekutorská komora ČR a je platný pro členy Komory, pro samotné exekutory. Kancelářský řád je dostupný na webu Komory, jeho poslední aktualizace proběhla 14. listopadu 2013. Také dodržování tohoto závazného předpisu může Ministerstvo kontrolovat. Například pokud by exekutor v rámci svého úřadu nesprávně založil spis nebo by neopatřil ověřovanou listinu příslušným ověřeným podpisem.
Dozor Ministerstva spravedlnosti – jaká má vůči exekutorům oprávnění?
Podívejme se nyní na pravomoci, respektive oprávnění Ministerstva, které má na základě exekučního řádu, konkrétně podle ustanovení § 7 odst. 3.
Zaměstnanci ministerstva mohou provádět pravidelné kontroly exekutorských úřadů. Ministerstvo může také nahlížet do spisů, listin a evidenčních pomůcek exekutora. Z těchto dokumentů může pořizovat výpisy a kopie. Exekutoři musí vést pro každý svůj případ spis, soubor listin (dokumentů). Spisy bývají velice obsáhlé, jde často o vyšší desítky nebo stovky stran textu. Ke všemu musí mít pracovníci kontroly přístup.
Ministerstvo může ve stanovené lhůtě požadovat, aby se exekutor vyjádřil k některé z věcí, která je předmětem kontroly. Například pokud by určitý exekuční postup nebyl potenciálně v souladu se zákonem, exekutor může v takovém případě v písemném vyjádření vysvětlit, proč a jak postupoval. Je možné požadovat také ústní vysvětlení exekutora nebo jeho zaměstnance, pokud písemné vyjádření není nutné nebo nebylo dostatečné.
Ministerstvo může vstupovat do prostor exekutorského úřadu. Exekuční řád musí takové oprávnění výslovně stanovit, jinak by pracovník Ministerstva nemohl „fyzicky“ vstoupit do budovy úřadu, což by znemožnilo kontrolu. Ministerstvo také může nahlížet do listin a informačních systémů exekutora, které obsahují údaje o nakládání se zvláštním účtem. Na zvláštním účtu mají exekutoři uložené finanční prostředky, které vymohli od dlužníků. Z těchto účtů může Ministerstvo rovněž pořizovat výpisy a kopie.
Státní dozor je vykonáván také prostřednictvím okresních soudů, v jehož obvodu je exekutor jmenován. Například pro exekutora v Praze 1 by byl příslušný Obvodní soud pro Prahu 1. Okresní soud by mohl podle § 74 odst. 1 písm. c) exekučního řádu kontrolovat sepisování listin a další činnost, kterou se exekutoři zabývají. Vidíme tak, že možnosti přezkumu a dohledu jsou poměrně široké ze strany soudů i Ministerstva spravedlnosti.
