Kancelářský řád – část 2.

Ve druhé části seriálu na téma Kancelářský řád Exekutorské komory (dále v článku jen zkráceně „Řád“) se podíváme na další pojmy a situace, se kterými se můžete v praxi setkat. Připomínáme, že plné znění Řádu je zdarma dostupné na webových stránkách Komory v sekci Předpisy – Stavovské předpisy.

V tomto článku si blíže rozebereme, jak vypadá a k čemu slouží průkaz zaměstnanců exekutora nebo kdy exekutor používá razítko. Podíváme se také na to, jakým způsobem exekutor přijímá peníze a proč má pro tyto účely speciální účet. Pokud vás zajímá více, doporučujeme přečíst si i Kancelářský řád – 1. část.

Průkaz zaměstnanců

Exekutoři, podobně jako jiné právnické profese (např. advokáti nebo notáři), potřebují pro efektivní výkon svého povolání zaměstnance. Zaměstnanci exekutora obvykle mívají průkazy, kterými prokazují, u kterého exekutorského úřadu jsou zaměstnáni. V Řádu jsou exekutorské průkazy upraveny ustanovením § 5. Jsou vydávány Exekutorskou komorou, a to na žádost a náklad konkrétního exekutora. Průkaz uvádí funkci zaměstnance, např. zda jde o exekutorského koncipienta nebo jiného „řadového zaměstnance“.

Podle § 5 odst. 3 Řádu se musí mimo kancelář zaměstnanci prokázat právě tímto průkazem. Pro účastníky exekučního řízení z toho plyne následující: při osobním setkání s exekutorem a jeho zaměstnanci můžete požádat, aby se vám osoba prokázala. Je to důležité zejména pro specifické případy, kdy bude mít dlužník podezření, že osoba s ním komunikující se za zaměstnance pouze vydává. Konkrétní podoba vzorového průkazu je nedílnou součástí Řádu jako příloha. Kromě funkce jsou na průkazu uvedeny také: jméno zaměstnance, exekutorský úřad, kde je zaměstnán, sídlo úřadu a foto zaměstnance.

Úřední razítko

Při výkonu své agendy užívá exekutor razítko, kterým stvrzuje (razítkuje) listiny. V současné době se část dokumentů již doručuje elektronicky, nejčastěji prostřednictvím datové schránky zúčastněných osob. V takovém případě je běžné, že listina neobsahuje fyzický otisk razítka. Běžně je zejména na poslední straně listin uvedeno slovní spojení „otisk razítka“, případně „otisk úředního razítka“. Je to obvyklá praxe úřadů. Pokud vám přijde od exekutora dokument z ověřené datové schránky, pak není třeba vyžadovat „skutečný otisk“ razítka, protože plně postačí uvedený slovní obrat. Obecně jsou případy užití úředního razítka stanoveny kancelářským řádem a zákonem (exekučním řádem).

Kancelářský řád specifikuje užití razítka v § 9. Razítkem se opatří například exekuční příkaz, příkaz k úhradě nákladů exekuce nebo exekutorský zápis. Záměrně neuvádíme všechny, protože ani jejich úplný výčet v Řádu není. Otisk má podle Řádu tmavě modrý nebo fialový inkoust. Důležité také je, že k razítkům nesmí mít přístup nepovolané osoby. Prakticky se tak razítka vždy ukládají do uzamykatelné skříně. Může to znít jako nepodstatný detail, ale díky tomuto má zúčastněná osoba v podobě například dlužníka skutečně jistotu, že otisk na listině provedla pouze oprávněná osoba.

Příjem peněz

Jedním z hlavních úkolů exekutora je vymáhání pohledávek, které nebyly řádně a dobrovolně zaplaceny dlužníkem. Proto není překvapivé, že Kancelářská řád upravuje v § 13 a § 13a příjem peněz a také účet, na kterém jsou vymožené prostředky uloženy.

Začněme tím, že když exekutor nebo jeho zaměstnanec přebere zásilky, jejichž součástí jsou hotové peníze, musí ji speciálně označit. Podací razítko obsahuje kromě obvyklých náležitostí také údaj o výši částky, druhu měny a musí zde být podpis exekutora nebo zaměstnance. Je to důležité zejména pro řádné vedení exekučního spisu. Je žádoucí, aby byla každá přijatá částka řádně evidovaná.

Proč je třeba vyznačit také měnu dané částky? Ačkoli je v České republice jediným zákonným platidlem česká koruna (Kč), jsme součástí Evropské unie, a proto mnohé firmy nebo také jednotlivci přijímají platby v eurech (EUR). V případě, že obchodní partner danou částku neuhradí, firmy se mohou u českého soudu domáhat vyplacení také například v eurech. Tedy i v jiné měně než je česká koruna.

Většina plateb nejen v rámci exekucí dnes probíhá přes účet, tedy bezhotovostně. Pro příjem plateb v hotovosti si podle Řádu může exekutorský úřad vyhradit zvláštní provozní hodiny podle § 13 odst. 2 Řádu. Pokud bude chtít dlužník uhradit například splátku nebo poplatek v hotovosti, doporučujeme si předem ověřit provozní hodiny pro příjem hotovosti.

Nedílnou, byť spíše organizační součástí výběru peněz exekutorem je účet, kde jsou tyto peníze uloženy. Exekutorovi vyplývá z Řádu (přesněji podle § 13a) povinnost mít vymožené peníze od dlužníků odděleny od svých vlastních prostředků. Jde o logický požadavek. Je jednak praktický, jednak slouží jako bezpečnostní pojistka, že nebude exekutor vymožené peníze v mezidobí „používat“ k jiným účelům.

Rovněž platí, že variabilní a specifický symbol úhrady dluhu má pokud možno odpovídat symbolu určeného v této spisové značce případu konkrétního exekučního řízení.

Z tohoto dílu je to všechno a příště se podíváme mimo jiné na písemnosti a jejich podepisování nebo také na způsob vedení spisů v exekutorské praxi.