Mobiliární exekuce a mýty kolem ní

V rámci tohoto článku se podíváme na pojem mobiliární exekuce. Tento typ exekuce je prováděn na základě exekučního příkazu. Obvykle ji provádí takzvaní vykonavatelé, což jsou zaměstnanci exekutora. Při mobiliární exekuci je zajištěn movitý majetek. Většinou je místo zajištění místo bydliště dlužníka. Pro získaný majetek je vytvořen soupis, kde se uvedou všechny položky mobiliární exekuce. Následně dochází k převozu do skladu a posledním krokem je prodej věcí v exekuční dražbě.

Ti, kteří exekuci vykonávají, mohou mít sjednaní přístup do všech příslušných prostorů, pokud se domnívají, že právě tam se vyskytuje nějaký majetek dlužníka, který může mít hodnotu. Není nutný souhlas majitele takových prostor. Pokud toto dlužník neví, může se chybně domnívat, že pracovníci exekutora zde nemají co dělat. Neoprávněné bude ze strany dlužníka pracovníky vyhánět nebo jinak jim bránit ve vstupu. Takové záběry často vidíme v televizi, ale samozřejmě nejde o správné ani vhodné řešení.

Ve zmíněných prostorách mohou zaměstnanci úřadu zabavovat hodnotný majetek. Samozřejmě jsou zde ochranná zákonná ustanovení. Například nemohou vzít osobní předměty denní potřeby, základní spotřebiče (lednička, pračka) nebo třeba také snubní prsteny. Takové věci musí vždy zůstat dlužníkovi. Pokud by mu byly zabaveny, může se právní cestou bránit a dosáhnout jejich navrácení.

Při zabavování majetku se vychází z vyvratitelné právní domněnky, který zní, že všechny věci v daném prostoru jsou dlužníka. Vyvratitelná je z toho důvodu, že to tak vždy nebývá. Pokud například exekutor vejde do pronajatého bytu, některé věci zde mohou být majitele bytu a ne nájemníka (dlužníka), na kterého je vedeno exekuční řízení. Pracovníci nemají sepisovat do soupisu takový majetek (věci), u kterého je prokázáno, že nepatří dlužníkovi. Problém ale nastává jak a kdy mohou skuteční vlastníci těchto věcí toto prokázat. Pokud exekutorský úřad provádí výkon exekuce například v místě bydliště rodičů povinného, pak může být bez přítomnosti rodičů těžké dokazovat, komu co patří.

Podívejme se teď na to, jak se může dlužník bránit výše nadepsanému případu, kdy jsou zabaveny věci, které ve skutečnosti nejsou dlužníka. Všechno se odvíjí od soupisu majetku povinného. Pokud je tam zapsáno něco špatně, má skutečný majitel zapsané věci lhůtu 30 dní k tomu, aby podal u daného exekutorského úřadu návrh na vyškrtnutí věci z tohoto soupisu. K podání návrhu se pojí zákonné náležitosti. Skutečný vlastník si jej může napsat sám, ale je velmi doporučena konzultace s advokátem. Osoba skutečného vlastníka musí dokázat, že zapsaná věc je její. Prokáže se tak dokladem o koupi, kupní nebo jinou, například darovací smlouvou. Pokud exekutor nebude chtít věc vyškrtnout, může skutečný vlastník podat vylučovací žalobu. Ta se podává k příslušnému exekučnímu soudu.

Kolem mobiliární exekuce se točí mnoho mýtů. Prvním z nich je tvrzení, že exekutor (nebo jeho zaměstnanci) k dlužníkovi nesmí bez přítomnosti a asistence Policie České republiky. Jak jsme již výše zmínili, exekutorský úřad má přístup tam, kde se může nacházet majetek dlužníka. Nemusí mít s sebou žádné příslušníky policie (ani městské).

Dalším mýtem je ten, že si stačí pouze sepsat vlastní majetek a nechat si tento soupis notářsky ověřit. Není tomu tak. Soupis majetku provádí zásadně exekutorský úřad. Děje se tak zejména po návštěvě zaměstnanců na místě (nejčastěji v místě bydliště), na kterém se podle důvodného předpokladu nacházejí věci dlužníka. Na základě této místní prohlídky jsou věci zapsány do soupisu. Žádné čestné prohlášení, ani notářsky ověřené listiny se takového soupisu netýkají. Existuje navíc zákonná vyvratitelná domněnka, která říká, že věci na daném místě jsou dlužníka. Pokud to tak není, je na konkrétním vlastníkovi, aby podal námitku a návrh na vyškrtnutí ze soupisu. V opačném případě zůstane věc na soupisu jakožto domnělá věc dlužníka. Pokud v soupisu zůstane, půjde později do dražby a bude vydražena v rámci exekučního řízení. Tedy na tuto domněnku by si všichni měli dávat pozor.  

Třetím mýtem je to, že musím dobrovolně pustit exekutora a jeho zaměstnance do místa svého bydliště (například do bytu). Není to sice pravda, ale v praxi je to nejschůdnější řešení. Pokud totiž vykonavatele exekuce nepustím, pak si mohou jednoduše řečeno „pomoci sami“. Mají právo se dostat do místa vašeho pobytu například pomocí zámečníka, který dveře (vrata) otevře. Souhlas obyvatele není potřeba.

Jiná mylná domněnka se týká situace, kdy je dlužník v nájmu. Má pronajatý byt, ve kterém často jsou věci vlastníka dané nemovitosti. Dlužník počítá s tím, že exekutor sám od sebe všechny přítomné věci nezabaví. Někdy ale bývá opak pravdou. Exekutoři si mohou předpokládat, že všechny věci jsou nájemníka. Pokud tomu tak není, ale exekutorský úřad přesto věci sepíše na soupis, pak se musí požádat o jejich vyškrtnutí z tohoto soupisu.

Někteří dlužníci se snaží „schovat“ za dříve používané přechodné bydliště (které již dnes v právním řádu není). Pokud pomineme, že právně přechodné bydliště neexistuje, pak stejně pobyt na různých adresách povinnému příliš nepomůže. Jak jsme již řekli, exekutor se může vydat pro movité věci tam, kde očekává, že budou. Pokud existují třeba tři různé adresy, kde se často dlužník zdržuje, pak na všechny případně exekutor dojde.

S tím souvisí i mýtus ohledně trvalého bydliště. Dlužník se jistě neochrání změnou trvalého bydliště na adresu, kde se vůbec nezdržuje nebo dokonce na úřední adresu. Taková změna samozřejmě možná je, nicméně pokud lze dohledat různé přechodné adresy dlužníka, moc si nepomůže. Spoustu informací lze zjistit buď zcela veřejně z rejstříků, z internetu nebo ze zdrojů, kam má exekutor přístup. Je proto zbytečné se schovávat za úřední nebo jinou adresu, kde se dlužník nepohybuje.

Mnoho lidí se domnívá, že je mobiliární exekuce až nějakým posledním řešením vymáhání dluhů. A že k ní dochází až po dlouhé době v procesu exekuce. První část tohoto mýtu sice vyplývá z textu zákona, může se ale stát, že mobiliární exekuce přijde poměrně brzy. Exekutor může vyhodnotit, že jde o vhodné řešení. Například pokud dlužník nepracuje jako zaměstnanec, nelze uplatnit srážky z jeho pravidelné mzdy, ale ví se o něm, že má mnoho drahých aut nebo jiný majetek, přistoupí se právě k mobiliární exekuci. Podle zákona má být vymáhání efektivní. Mobiliární exekucí by se v takovém případě efektivně došlo k vymožení dluhu.

Výše v článku jsme řešili, jak dokázat, komu skutečně potenciálně zabavené věci patří. Může jít například o doklad o koupi, fakturu nebo kupní smlouvu. Je zde ale druhá stránka. Exekutor a jeho zaměstnanci nemusí na místě řešit tyto důkazy o tom, čí je majetek. Mohou je vyhodnotit až později, na základě námitky. To bývá často předmětem sporů. Lidé si často schovávají účet při nákupu televize nebo jiné dražší věci, ale není na něm uvedeno jméno nebo není na první pohled takový účet průkazný. I v takovém případě je potřeba požádat exekutora o vyškrtnutí ze soupisu.

Dlužníci se diví, že mobiliární exekuce není předem nijak oznámena. Jsou často nemile překvapeni, kdo se na jejich adrese objeví a myslí si, že je povinnost dát o exekuci předem vědět. Žádná taková povinnost ze strany exekutorského úřadu skutečně není. Exekutoři tak nečiní. Předpokládat se dá provedení v „běžnou pracovní hodinu“, ve všední den dopoledne nebo odpoledne. Někdy se objevují případě jiných netypických časů, ale ty nejsou tak časté. V některých případech exekutoři upozorňuji dlužníky „poslední výzvou“ vhozenou do schránky. Opět ale platí, že žádné takové upozornění není z jejich strany ze zákona povinné.

Na závěr si shrňme, co je to mobiliární exekuce a co obnáší. Jde o zabavení movitých věcí, která mají hodnotu a které nevylučuje z exekuce zákon. Například vám nikdo nesmí vzít osobní věci, kam patří snubní prstýnek. Exekutor nepotřebuje žádné povolení k prohlídce nebo ke vstupu do bytu, ačkoli se to dlužníkům nemusí zdát nebo líbit. Asistence policie není potřeba. Tím, že zavoláte na linku policie si jako dlužník většinou nepomůžete. Policie by mohla například řešit situaci, kdy by došlo k fyzické potyčce. Nebude však nijak řešit vstup exekutora, na váš pozemek, pokud probíhá platné exekuční řízení proti vaší osobě.

Exekutor sepíše soupis majetku, který exekučně zabavil. Pokud se na něm, byť třeba nedopatřením objeví věc, která není dlužník, ale je například majitele nemovitosti, kde dlužník pobývá, pak je v každém případě potřeba podat návrh na vyjmutí z tohoto soupisu. Je třeba vlastnictví takové věci dokázat. Dokazuje jej ten, komu věc skutečně patří. Námitky vždy podáváte na příslušný exekutorský úřad. Tedy na ten úřad, který vykonává mobiliární exekuci. Na závěr doporučujeme se v jakékoli části průběhu mobiliární obrátit na advokáta, který vám spolehlivě poradí, jak postupovat. A to jednak v případě věřitele a jednak dlužníka, kterému jsme se v tomto článku věnovali blíže.