Exekuční dražby – část III.

Ve třetí části článku o exekučních dražbách si řekneme, jaké je nejnižší podání, podle čeho se určuje cena dražené věci, kdy je nutné za vydraženou věc nejpozději zaplatit. Zjistíte také, co to znamená předražek.

Z pochopitelných důvodů existuje určitá minimální částka, za kterou mohou účastníci dražby daný předmět vydražit. Pokud by šel například do dražby velký rodinný dům, nelze očekávat, že byste jej mohli vydražit za 1 symbolickou korunu. Jde o extrémní příklad, ale můžeme si na něm ukázat, že dražby nejsou samy o sobě příležitosti k levnému získání majetku (z pohledu účastníků). Jde totiž v prvé řadě o naplnění práv věřitelů toho, jehož věci jsou v dražbě k dispozici. Jde majetek prodat za spravedlivou, tržní cenu před zájemci z řad široké veřejnosti.

S tímto úvodem souvisí pojem nejnižší podání. Takové podání je určitá minimální nabídka dražitele. Za tuto minimální cenu lze předmět legálně vydražit. Je potřeba dodat, že rozlišujeme tuto částku podle typu dražené věci. Základní dělení je na věci movité a nemovitě. U movitých věcí jde o částku ve výši 1/3 (jedné třetiny) jejich ceny. Pokud například dražíte auto v hodnotě 90 000 Kč, minimální částka bude 30 000 Kč. Opět připomeňme, je to z důvodu ochrany práv věřitelů. Auto by nešlo vydražit například za 1 000 korun, protože pak by celá dražba ztratila svůj smysl.

Pokud jde o nemovitost, je tato minimální suma ve výši celých 2/3 (dvou třetin) ceny nemovitosti. Může se stát, že nebude předmět vydražen. Poté při druhém pokusu se snižuje tato částka na ½ (jednu polovinu) ceny. Následné další pokusy jsou rovněž možné, ale protože nebyl o dražbu zájem, minimální cena se postupně snižuje následovně. Při třetím pokusu se nastavuje na 40 procent ceny, při čtvrtém pokusu na 30 procent a při pátém pokusu na 25 procent (již jen jednu čtvrtinu). Nižší cena má logicky přilákat větší pozornost účastníků.

Důležité je, kdo cenu předmětu (zde konkrétně nemovitosti) určuje. Musí jít o soudního znalce z příslušného oboru, kterého si soudní exekutor pozve, aby předmět ocenil. Zjišťuje se obvyklá cena včetně příslušenství nebo případných práv, které jsou s nemovitostí spojeny. Sem můžeme řadit například i nesplacenou hypotéku nebo jiného dluhy, které na nemovitosti váznou. Ty budou samozřejmě její cenu snižovat.

Soudní znalec vypracuje posudek, který bude obsahovat všechna podstatná fakta a na jehož základě bude exekutorem stanovena cena. Pokud již byl dříve vystaven posudek a zároveň se okolnosti nijak nezměnily, lze cenu stanovit i podle staršího určení. Právě podle této určené ceny se odvíjí již dříve zmíněná minimální cena dražené věci, o které mluvíme jako o nejnižším podání v dražbě.

S dražbami souvisí rovněž pojem předražek. Co tento pojem znamená? Občanský soudní řád, tedy náš hlavní soukromoprávní procesní předpis, obsahuje po novele také právní institut. Jde o speciální případ, který pomůže věřiteli získat za již vydražený předmět vyšší částku. Předražek platí pro osoby, které se sice dražby neúčastnily, ale mají o věc takový zájem, že jim nebude vadit si připlatit.

Nesmí jít o osoby z dražby vyloučené, například o manžela (manželku) povinného. Zájemce se může ozvat do patnácti dnů od skončení dražby (konkrétně od zveřejnění usnesení o příklepu). Napíše jednoduše exekutorovi, že o nabízenou nemovitost má zájem a že je ochoten zaplatit o čtvrtinu více, než kolik byl ochoten zaplatit vítěz dražby. Nový zájemce vlastně o těchto 25 % přebije dosud nejlepšího zájemce o nemovitou věc. Ve zmíněné lhůtě musí tato nová osoba rovněž uhradit na exekutorův účet celou finální částku. Původní zájemce může ještě do 3 dnů tento nový příhoz dorovnat. Pokud se tak nestane, pak se původní usnesení o příklepu nahradí novým usnesením, ale tentokrát o předražku. Nový vlastník dražené věci je na světě.

Teď se podívejme, co čeká zájemce, který získá v dražbě movitou nebo nemovitou věc. Této osobě říkáme vydražitel, a právě tato osoba je oprávněna převzít například nemovitost po zaplacení (doplacení) svého nejvyššího podání neboli příhozu. Převezme ji nejdříve po uplynutí lhůty, která je určena k podání předražku, o kterém jsme mluvili výše.

Lhůta k zaplacení rozhodné částky za vydraženou věc je určena exekutorem a vydražitel ji musí respektovat. Lhůta k zaplacení nesmí ale nikdy být delší než dva měsíce, a to ani v případě nemovitostí. Běh lhůty se počítá ode, který následuje po dny, kdy nabylo právní moci usnesení o příklepu.

V případě nemovitosti soudní exekutor dá zprávu také katastrálnímu úřadu, který vede evidenci vlastníků nemovitostí. Provedením této dražby (exekuce) ztrácejí na účinku všechny vydané exekuční příkazy k nemovitosti. Pokud jsou zde nějaká zástavní práva, katastrální úřad je odstraní. Učiní tak po nabytí právní moci. Vydražitel může vše nechat na exekutorovi, který dá úřadům vědět.

Nový vlastník se skutečně vlastníkem stane až k okamžiku nabytím právní moci usnesení o příklepu, který dražbu zpečetí. Rovněž musí dojít k zaplacení nejvyššího podání.

Pozor, pro movité věci (jako příklad jsme dávali sadu nářadí nebo auto) musí vydražitel zaplatit svůj příhoz hned po dražbě. Jinak se stane to, že věc putuje do další dražby a ta původní se stane neúspěšnou. Důležité je sledovat výši nejvyššího podání. Pokud překročí částku 270 000 Kč, je třeba ji uhradit bezhotovostně, podle zákona č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti. Lhůta je sedm dnů. Vlastnické právo na nového majitele přechází v okamžiku udělení příklepu na dražbě.

Chcete se o exekučních dražbách dozvědět více? Čtěte
Exekuční dražby – část I.
Exekuční dražby – část II.